Hlavní faktory stěhování na venkov
Jako téměř u všech důležitých životních rozhodnutí, na počátku stěhování na venkov stojí nutnost spojená s touhou. Nutnost vyměnit malý byt za větší a prostornější bydlení a touha po rodinné idyle, zarámované ptačím zpěvem. Stejně tak důležitá je i finanční situace, dostupnost hypoték, realita trhu s nemovitostmi a dostupnost pracovního uplatnění. Mnoho rodin také využilo svých chalup, a pokud byly v dobré vzdálenosti od města, přestěhovali se tam. A specifickým faktorem dnešní doby je i věk obyvatel.
Generace „Husákových dětí“
Silné ročníky narozené v sedmdesátých letech dnes dorůstají do věku, kdy zakládají rodiny. Přestává jim stačit malý byt, nepotřebují bydlet v centru města uprostřed dění – naopak touží po klidu, ve kterém by mohli vychovávat své děti. Ze kterého se ale snadno dostanou do města za prací, kulturou i zábavou. Proto nepřekvapí, že největší migrační nárůst obyvatelstva v malých obcích je v posledních letech ve Středočeském, Ústeckém a Libereckém kraji.
Město ve znamení práce
Vzhledem k vývoji realitního trhu je možné si dnes pořídit domek se zahrádkou v ceně bytu. Je tedy logické, že spousta mladých rodin raději vymění 1+1 za byť i malý domek, než za velký byt. Dům se zahradou je komfortním prostředím pro výchovu dětí, a díky blízkosti města není třeba se příliš omezovat, co se práce a kultury týče. Večery a víkendy tak tráví na své zahradě, dny pak prací ve městě. Vypadá to, že našli recept na spokojený život.
Drahé bydlení ve městě
Jak už jsme zmínili, bytová situace nutí mladé rodiny volit. Zůstat na rozpadajícím se sídlišti nebo se přestěhovat za hranice města či na venkov? Současný stav, kdy je neobydleno kolem 10 % bytů (podle oficiálních statistik ČSÚ) je výsledkem spekulativního zdražování bytů, neúměrně vysokého podílu státních bytů, s kterými nelze volně nakládat, a tím také vysokého rozdílu mezi státním a tržním nájmem. A na tržní nájem mnoho rodin nedosáhne.
Výhody venkova
Výhody venkova jsou často nižší ceny nemovitostí a dobrá dopravní dostupnost. Nepřehlédnutelná je i absence anonymity a nižší kriminalita – ze které pramení pocit bezpečí a ukotvenosti. Díky „přistěhovalcům“ rychle se rozvíjející občanská vybavenost, která zahrnuje nejen obchody, ale i kulturní instituce či školky a školy. Příjemnější životní prostředí, čistší vzduch, a tím i rostoucí naděje, že alergie rodičů dítě snad nezdědí. A šance pořídit si k domku psa. Protože v bytě je to složité.
Satelit není venkov
Rychle rozvíjející satelitní městečka, téměř na dohled od velkých měst, jsou fenoménem devadesátých let. Uměle postavené ostrůvky bydlení na zelené louce nebo oddělené od ostatní zástavby zdí či závorou, kterým chybí občanská vybavenost a ve kterých někdy nenajdeme jediný obchod s potravinami, rozhodně mezi venkov počítat nelze. Dnes se od takové výstavby upouští a většina investorů a developerů se snaží využít územních plánů jednotlivých obcí. Někdy až v takové míře, že se stará zástavba, původní intravilán, ve věnci novostaveb téměř ztrácí. Je jen na každém městském úřadě, nakolik a v jakém časovém rozmezí umožní výstavbu ve svém okolí.
Praha výjimečně klasickým příkladem
Nestává se často, abychom mohli vzít Prahu, jako příklad pro celou republiku. V případě suburbanizace tomu tak ale je. Kolem Prahy se stavěla první satelitní městečka a za hranicemi hlavního města začaly rychle vyrůstat nové projekty, které zahrnovaly rodinné domky či viladomy – v ceně, za kterou lze ve městě pořídit stejně velký byt. Postupem času se v projektu začal objevovat tzv. „promyšlený urbanismus“ - kromě rychlé výstavby za vidinou zisku se začaly budovat i místa pro obchod, chodníky a parkoviště. V poslední době můžeme v projektech vidět i místa pro parky, kašny či sportovní vyžití.
